Tým Tetino výbojné letadlo napsal

Sraz v 8.40 na Moraváku se nepodařilo dodržet nikomu z nás, ale naštěstí to nevadilo. 4 druhy těstovin jsme díky vystudované potravinářce a jejím rychlým nohám dali v slušném čase. Jen kdyby naše mozky byly stejně rychlé, mohlo to být lepší. Vyzvednutá kolečka na Orlí 6 (mimochodem moc hezké místo), jsme vyluštili dřív, než nám obsluha donesla malinovky. Sice nám (teda jim, protože já jsem byl zrovna na záchodě :)) vyšlo SPILBERK VYCH, což nám nepřišlo úplně jasné, nicméně na Špilberk jsme vyrazili správně. Tam už byla kupa jiných týmů, kvůli kterým jsme si zpočátku nevšimly stužek na zábradlí. Stavby jsme rozpoznaly téměř hned a už už jsme se chtěli vydat luštit jinam, když si Výboj všiml "bodu" a "čárkového kódu" ve dluhé sloce básně a správně to interpretoval jako morseovku. Na Moravák jsme dorazili jako 5., vyzvedli šifru a počkali na šalinu do Řečkovic. Asociacemi jsme se bavili po celou jízdu, takže po výstupu z šaliny už nám zbylo k řešení jen kousek. Nedokázali jsme si spojit, co má koruna a drak společného, tak jsme na duhu přišli od slunce a deště. U čokolády jsem se na chvíli zastavili na pár slov s Mínou a Blahdym (dík za tonic). Po krátké diskusi (už jen mezi námi třema), co vlastně znamená nápověda, něco Výboj zkusil a vyšla mu nějaká blbost. Koukl jsem do mapy a fakt to tam bylo - Grbal. Cesta po rozpáleném asfaltu a kolem pole nic moc. Cestu nám alespoň zpestřil bažant na střeše. U "Železného" pramene bylo pekelně vedro. Zabrali jsme jediný stín u keře mezi kopřivami a trpěli. Naštěstí opět né dlouho. Naše kuchařské duo Šárka - Výboj za chvíli něco upekli a já jsem to jen s mapou pocukroval. Kopec se mi nelíbil. Vedro, dusno. Pod Kopaninu jsme přišli jako druzí. Usedli na suchý mech a koukli na to. Po 5 vteřinách Výboj řekl "Jo, chápu", takže na nás zbyla pouze role vystřihovačů šipek. Ovšem vystřihovali jsme tak šikovně, že Výbojovi pouze stačilo šipky přikládat v pořadí, v jakém jsme je vystřihli a vyšlo mu to :). Po krátkém dumání, co znamená "CTI MEZI H", když mezi jediným H bylo O, jsme to rozloukli a vydali se dál. Navíc jsme se dostali do čela, což je pro nás naprosto nezvyklá situace. A musím říct, moc se nám nelíbila. Pohodová procházka se změnila v pochoďák a neustále ohlížení se přes rameno, jestli nás někdo nedohání. U studánky si Výboj dal svačinku a nechal nás, ať si taky zahrajem. Nakonec mu to nedalo a poradil nám "tak si to alespoň vystřihněte, ne?", Šárka vystřihla, seřadila, vyluštila a za chvíli jsme opět šli dál. Pod napětím jsme si vyzvedli asociační šifru a usedli pod stromy do klíšťového hájku. Spojili jsme si slovní spojení (nejvíc nám dali zabrat lehká žena a páková baterie), pak trochu bádali, co s tím. Zkoušeli různé věci, ale pořád nic, přitom jsme cítili, že jsme blízko. Blízko byla i bouřka, takže Výboje se nás opět zželelo a se slovy "Aha,..hm...ukaž!" vytrhl Šárce šifru. Než jsem si vytáhl jabko a horalku, už jsem zase musel hledat v mapě, kam dál. Stále v čele (tudíž nervózně a na můj vkus až příliš rychlou chůzí) jsem dorazili na okraj Kuřimi. Opatrně jsem vyzvedl šifru, list s fotkou plotu a krtkem Vítkem ukazujícím kamsi jsem dal do ruky Výbojovi se slovy "to je tvoje část". Nalezení vyfocení objektů nám nedělalo moc problémy. V jedné chvíli Výboj hlásí, že na té "jeho fotce" je plot, u které stojíme, čímž nám ušetřil spoustu času s hledáním závěrečného hesla. Na konci cesty nás ovšem nečekala další šifra, jak jsme čekali, ale konec. Sice jsme byli rádi, že jsme po tolika letech konečně taky něco vyhráli (to už nikdo z nás ani nečekal), ale ještě pár šifer bychom si dali, když jsme byli tak rozjetí. Kofola, trička, dort a hajdy domů. Děkujem opět za super hru. Sepsal Letadlo
prehled komentaru

Přehled komentářů